Přehled a shrnutí




V poválečném období již třikrát proběhl cyklus stěhování nádraží, který spočíval v prvotním nadšení, pak velkém projektování a nakonec v útlumu, který byl zdůvodněn nedostatkem peněz.

První cyklus - léta padesátá až šedesátá skončil přestěhováním autobusového nádraží bez jakéhokoliv připojení na MHD a železnici. Teprve po 40. letch, v roce 2018, se začíná s přeložkou tramvajové trati k tomuto autobusovému nádraží.

Druhý cyklus - léta sedmdesátá až osmdesátá skončil rozestavěnou železniční poliklinikou uprostřed býlí a pampelišek. Hotová poliklinika nebyla ani zkolaudována, načež si ji železničáři rozebrali na vybavení svých domácností.


Třetí cyklus - léta devadesátá až 2010 skončil již sice trošku lépe vybudováním vynikající myčky na vozové soupravy, ale s  mnohem větší rozpačitostí jak dále. Zůstala rozsáhlá pustá pláň bodoucíhon seřazovacího nádraží, dnes využívaná jako skládka zeminy. A také nám ponechala další zcela nenapravitelná torza, jako je nebezpečně zakroucená Sokolova ulice a jednokolejka na Jihlavu.


V roce 2018 se zahájil již čtvrtý cyklus, o kterém nikdo neví jak dopadne. Brněnští stavitelé se znovu rozhodli pokračovat se stěhováním nádražím. Chtějí jen stavět. Cokoliv, ale stavět. O cestující se nikdo nezajímá. Asi budeme mít další torza v kopřivách u řeky, kilometr od města.