Omyly a nedorozumění

Při výkladu historie stěhování nádraží dochází k mnoha omylům a nedorozuměním.
K největším omylům dochází při vysvětlování role profesora Bohuslava Fuchse.
Profesor Bohuslav Fuchs, snad nejznámější brněnský architekt, tvůrce brněnského
funkcionalismu, je všude uváděn jako propagátor stěhování hlavního nádraží v Brně.
Je všude uváděn jako spoluautor návrhu "Tangenta", který obdržel 2. cenu v soutěži
o regulaci Brna v roce 1928.
První cena tehdy nebyla udělena, protože úkol nebyl vyřešen.


Pravda je však zcela jiná. Je sice pravda, že v roce 1928 byl Fuchs
skutečně zastáncem stěhování nádraží, ale již v roce 1934 to vypadalo trochu jinak.

Po poznání všech skutečností se stěhováním
nádraží souvisejících se stal v roce 1947 zásadním odpůrcem stěhování.
To byl také jeden z hlavních důvodů jeho následné perzekuce.
Nejprve nesměl přednášet a poté v roce 1958 ho přišli zatknout přímo do ateliéru,
odkud byl násilně vyveden a nesměl se vrátit ani pro svoji čepici, kterou si tam zapomněl.
Ještě žijí svědci, jeho žáci, kteří byli této exekuci přítomni.

Vysvětlení

Odsouzení našich učitelů (Fuchs, Rozehnal, Grimm) je oficiálně doposud
vysvětlováno jako hospodářská kriminalita. Byli odsouzeni za nezdanění vedlejších příjmů.
prof. Rozehnal si odseděl 4 roky, doc. Grimm 6 let, prof. Fuchs dostal 2 roky podmíněně.
Po stránce právní bylo vše v pořádku.
Skutečnost však byla přece jen trošku jiná.
V té bouřlivé době po Vítězném únoru 1948 začalo postupné obsazování všech význačných míst
dobře prověřenými kádry s dělnickým, případně partyzánským i jiným původem
Na druhé straně tehdy existoval zákon, dle kterého umělecká činnost nebyla zdaněna.
Toho tehdy využívali všichni učitelé na školách architektury a to nejen v Brně.
Když bylo třeba některých lidí se zbavit, aby uvolnili místo prokádrovaným soudruhům,
tak se na ně podalo trestní oznámení a vše bylo vyřízeno.
Zajímavým momentem pak u soudu bylo, když se docent. Grimm u soudu ohradil slovy:
"Za co nás soudíte, vždyť to děláte všichni jak tady sedíte"
Tak dostal hned dva roky přidáno. Odseděl si poctivě svých 6 let.
Ve vězení pak vypracoval své nejlepší projekty.
Místo profesora Fuchse obsadil tehdy profesor Meduna - tvůrce Poruby
a místo profesora Rozehnala obsadil profesor Chamrád, který měl partyzánskou legitimaci,
ale partyzánem nikdy nebyl. Nějakou partyzánskou funkci údajně zastávala jeho manželka.
Jako kantor to byla hrozná slabota.
Oficiální vysvětlování této historie od Ing.arch. Němce bylo možno shlédnout na www.modernibrno.cz v následujícím článku
Tento článek byl však následně vymazán. K tomu nutno poznamenat následující. Dr.Ing. Rudolf Nedvěd, který byl po válce pověřen
vedením Technické kanceláře pro železniční uzel Brno se s profesorem Fuchsem propracoval k rozhodnutí, že hlavní nádraží musí zůstat zachováno v centru.
Po Vítězném únoru musel však novému dobře prověřenému vedoucímu, složit přísahu,
že nebude nikdy zasahovat do brněnských záležitostí, aby mohl být vůbec dále zaměstnán.
Nový prověřený vedoucí pak rozhodl, že se nádraží bude stěhovat
Na co musel přísahat profeor Fuchs to se již nikdy nedozvíme.

Pro doplnění ještě výsek převzatý z diskuze na Archiwebu
Kde má stát nádraží podle prof. B. Fuchse? SB 27.08.06 11:30 Zastánci odsunu zdůrazňují, že jej propagoval i prof. Bohuslav Fuchs. Ale historik umění Iloš Crhonek z Muzea města Brna s ním na toto téma hovořil v závěru Fuchsova brněnského působení: Měl bych říci, že odsunu nádraží se město Brno ubránilo již ve 20. a 30. letech. Vypsalo tehdy urbanistické soutěže a na jejich základě odsun odmítl tehdejší městský Stavební úřad. Ve stejném roce architekti Fuchs a Kumpošt vypracovali čtyři varianty obnovy stávajícího nádraží. Avšak v roce 1967 zpracoval Kumpošt další studii, tentokrát pro změnu v poloze poněkud posunuté. Zeptal jsem se v té době prof. B. Fuchse, jaký je jeho názor na přeložení nádraží. Odmlčel se a po chvíli řekl: Brněnské nádraží stojí na správném místě.